Svět za oponou 9

30. července 2014 v 20:00 | Sayuri |  Svět za oponou

Tak po tomhle jsem byla opravdu plná. Měla jsem co dělat dostat do sebe poslední bramboru, ale bylo to vymikající a Ella mi ještě donesla colu. Po celou dobu, co jsem jedla nikdo nic neřekl a mě to ani nevadilo. Čekala, jsem kdy spustí něco o jejich nějakém výzkumu, o tom proč tu jsem, ale nic. Darne mi toho moc neprozradil. Jen že mám nějakej lístek do nějakýý dimensionální brány a sliboval mi odpovědi. No, kvůli jídlu jsem ochotna čekat. Protože mluvit s plnou pusou se mi nechce, a to bych musela. Znám se, většinu toho co by vypustil z úst bych nechápala.
"Chutnalo?" optala se mě Ella a přitom braal prázdný talíř i s příborem do ruky, aby jej mohla odněst a umýt.
"Jo a moc, děkuji." opověděla jsem a napila se třemy loky svoji coly. Plesnivec se zrovna chystal něco říct, ale předběhla jsem ho, "Takže, dostane se mi konečně pořádného vysvětlení?" Vrásčité tváři přede mnou přibylo ještě dalších pár vrásek, jak se zamračil.
"Jistě," zazněl milý hlas pane Darneho vedle mě. Tón jeho hlasu byl vážný, ale bylo v něm slyšet i něco jiného. Nevím jak to popsat. "Jak jsem již řekl, byla jsi vybrána do výzkumu dimensionální brány..."
"Nebo také do výzkumu ´Opona´." skočil mu do řeči plesnivec.
"Opona?" nechápala jsem. Plesnivý mužík něco nevrle zabrblal, ale nebylo mu vůbec rozumět. Raději jsem stočila pohled na pana Drneho, zen se na mě mírně pousmál.
"Tak říkáme té dimensionální bráně, je to tak jednoduší." začal vysvětlovat, "Dimensionální brána je něco, co tě při průchodu přenese do jiného světa, do jiné dimense. Je to skoro jako odkrýt oponu našeho světa a podívat se do jíného, popřípadě do jiných světů. Proto ten název ´Opona´." při poslední slově se mi hluboce zahleděl do očí. Z toho pohledu se se mnou zatočil svět, až jsem byla vděčná, že sedím. Chápala jsem přesně, co mi říká a nemohla tomu uvěřit.
"To jako můžeme cestovat do jiných světů a zpátky?" vypadla ze mě otázka. Pan Darne se mi chystal opovědět, ale plesnivec ho nenehcal.
"Takřka, ale je v tom jeden drobný háček." řekl téměř požitkářsky, to co se mi chytal říci mě asi nepotěší.
"Horne!" okřikl ho Darne. Tak teď již znám i jméno plesnivce, i když nevím k čemu mi bude. Nemám v plánu s ním mluvit a on zřejmě se mnou taky ne. Oba muži si vyměnili pohledy plné rozporu. Nedokázali se shodnout.
"Měla by to vědět." ohradil se po minutě ticha plesnivec.
"Vědět co?" chytla jsem se slova. Neměli by přede mnou nic tajit, ne? Pokud po mě něco chcou, tak ať se mnou jednaj narovinu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama