Sen nebo skutečnost?

9. října 2013 v 10:44 | Kyoketsuki |  Kyoketsuki - jednorázové povídky
Skočím, letím a padám. Ano, skočila jsem z útesu. Proč? Nešťastná láska. V tom zahlédnu záblesk bílých křídel a něčí pevné ruce, jež mě k sobě přitisknou. Dívám se do zlatých očí, svého zachránce. Jeho zlaté vlasy vlají ve větru. "Nechte mne spadnout!" Řeknu přísně. "Nemohu." Odpoví mi a políbí mě.





Prudce se posadím. Od té doby, co jsem skočila z útesu uplynuly tři roky. Nikdo neví jakto, že žiju. Dosud jsem ho nepustila z hlavy. Stále mám v hlavě jeho zlaté oči a dlouhé zlaté vlasy vlnící se ve větru.
Vstanu a jdu do školy. Po cestě potkám svou kamarádku. Zasmějeme se a vejdeme do třídy. Sedí tu nový student. Srdce mi vynechá několik úderů, když se na mě podívá. Není pochyb, on je ten anděl z mého snu, ale byl to opravdu jen sen? Skočila jsem tehdy?
Dívá se na mě. Stojím tu a nejsem schopna jediné reakce. Příjde ke mně naše třídní barbie, ale jinak je velice milá. "Ahoj, to je můj bratr, Gabriel, včera se vrátil po třech letech domů." "Tři roky.." Zamumlala jsem a začala couvat.
"Nicol? Co děláš? Stalo se něco?" "Něco jsem doma zapomněla." Křiknu a utíkám pryč. Vše sedí. Není pochyb. Je to on. Je to anděl. Mohou andělé milovat lidi? Na co myslím!
Nevím proč, ale mé kroky vedli k tomu útesu, ze kterého jsem skočila. "Nicol?" Otočila jsem se. "Gabrieli, ty jsi anděl." Řela jsem. "Ano, neboj se mě. Neublížím ti." Udělal ke mně krok. Já couvla a začala padat. Slétl ke mně a chytl mě.
Zahlédnu záblesk bílích křídel a jeho pevné ruce, jež mě k němu přitisknou. Dívám se do jeho zlatých očí. "Nech mě spadnout!" "Nemohu, miluji tě!" Řekne a políbí mě. Vynese mě nahoru na útes. "Teď, když jsem tě konečně našel, musím udělat to, co jsem před lety nedokázal. Promiň, ale navždy na mě zapomeneš a už mě nikdy neuvidíš." Zašeptal a já upadla do bezvědomí.

Uběhly dva dlouhé roky plné prázdnoty a smutku. Stojím tu na útese. Neustále mám pocit, že jsem něco velmi důležitého zapoměla. Něco, co mi chybí a nemohu bez toho být. Podívám se dolů a rozpřáhnu ruce, možná, že když skočím tak....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čí povídky se vám líbí více?

Kyoketsuki (Kyo-chan)
Sayuri (Sayu-chan)
Obou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama