Náš život s magií 4

9. října 2013 v 14:16 | Sayu&Kyo |  Náš život s magií / Na motivy Fairy Tail

Kimi

Sayuri se mě držela jak klíště. Vím, byla jsem hodně dlouho pryč a neozývala jsem se. Ale to nešlo, když jsem bojovala s Natsuem. Reizo si sedl kousek od nás a děla, že nás nevidí a neslyší. To je mu docela podobné.
*Kde jsi byla Ki?* zeptala se mě Sayu docela plačtivým hlasem. Podívala jsem se jí do malého obličeje a spatřila, že má na krajíčku.
"Promiň. Ty ses o mě bála?" pohladila jsem jí po vlasech. Jemně přikývla a na chvílí spočinula pohledem na Natsuovi, který na ni vrhl úsměv.
"Nemusíš si o ni dělat starosti, když je se mnou." začal ji ujišťovat. Ale když jsem se na ni otočila, nevypadala přesvědčeně ani se nezdálo, že by mu to vůbec věřila. Spíše byla naštvaná.
"Na--tsu" chtěla jsem ho varovat, ale nějak jsem to nestihla a ho zmáchala od hlavy až k patě voda. Byl úplně promočený a vypadal trochu nechápavě a dotčeně.
*Nevěřím mu.* ozval se v moji hlavě rozrušený hlas Sayuri. Umí věci řešit i jinak než polít někoho vodou?


"Moc si jí nepřesvědčil." povzdechla jsem si a podívala jsem se na chudáka Natsua, ze kterého stoupala pára. Gray, který právě vstoupil do cechu, se mu začal smát.
"Máš nějaký problém Grayi?" obořil se na něj hned Natsu. Ještě, že svůj hněv otočil jeho směrem a ne na Sayuri. To bych to totiž musel dnes už podruhé pořádně nakopat. Ale Gray mu nestačil ani odpovědět a byl už taky mokrej. Sayu byla opravdu namíchla a mě začala trochu bolet hlava.
"Sayuri, neměla bys jen tak bez důvodu po někom lít vodu." ozval se znenadání za mými zády Reizův hlas. Otočila jsem se na Sayu, která se chvíli jen dívala na Reie a potom se omluvně usmála a použila svou magii, aby sesbírala veškerou vodu a udělala z ní něco jako drobné ledové střípky. Bylo to něco úžasného. Ještě se omluvně podívala i na Graye a Natsua, kteří byli úplně mimo.
"To je v pořádku." řekli oba dva nakonec. Sayu se na ně dívala nechápavě a potom se rozešla ke Grayovi. To bylo velice zvláštní, protože většinou se ostatním vyhýbá. Reizo si stoupl vedle mě a pozoroval, co Sayu udělá. Stejně jako já.

Sayuri

Stála jsem před Grayem a pozorně jsem si ho prohlížela. Jsem si jistá, že jsem ráno udělala to bahno dosti odolné. Můj pohled mu nebyl moc příjemný a cítila jsem ještě jedny rušivé vlny. Byla to ta divná modrovláska, která používá taky vodu. Vrhla jsem na něj nazlobený pohled.
*Měl by být špinavý.* postěžovala jsem si Reizovi, který z toho nabyl moc nadšený a ještě mi v myšlenkách dával kázaní.
"Co to? Slyšel jsi to taky Natsu?" spustila najednou ta modrá kočka. Že by? Ne to není možné, přeci jsem se zaměřila jenom na brášku Reie.
"Co jsem měl slyšet?" zeptal se nechápavě Natsu.
"Ten milý a jemný holčičí hlas." řekl Happy. Provrtala jsem ho nechápavým a lehce zvědavým pohledem. Jak to že mohl slyšet to, co jsem vyslala jen Reizovi?
"Nic jsem neslyšel." odpověděl mu Natsu.
"A co říkal Happy?" přidala se do toho Lucy.
"Ehm, ´Měl by být špinavý.´, myslím." řekl Happy a já měla co dělat, abych nezrudla. Tohle bylo děsně trapný. A nebyla jsem jediná komu to všechno došlo. Gray to taky rychle pochopil.
"Jdeme Sayuri. Kimi." objal mě Reizo a začal mě táhnout k východu.
"Hey, kam jako jdem?" zeptala se Ki zmateně a postavila se před Reie.
"Na misi. Kam jinam?" podíval se na ni bráška.
"Na misi?" vyhrkla nechápavě Kimi. Musela jsem se zasmát.
"Máš nějaký problém?" zeptal se jí bráška s pohledem, který nepřipouštěl jakékoli námitky.
"Jasně, že ne." řekla natěšeně Kimi.
"Mimochodem, co jsi dělala tak dlouho?" zeptal se jen tak Rei.
"Bojovala jsem s Natsuem a vyhrála jsem." pyšnila se sestřička Kimi.
"To není vůbec pravda. Já tě nechal vyhrát." ozval se Natsu.
*Mýlíš Ki, že bych si s ním taky potom mohla zabojovat?* optala jsem se s nadějí na zajímavý souboj.
"Heh, já slyším myšlenky Sayuri." řekl najednou Happy.
"Oh, vážně? A co říká?" chtěl hned vědět Natsu a dokonce i Gray a Lucy. Vlastně všichni, co byli v okolí a slyšeli Happyho.
"Chtěla by si s tebou zabojovat Natsu." odpověděl Happy. Pohledy všech se obrátily na mě.
"Jasně. Budu tady čekat až se vrátíš z mise." usmál se na mě zase Natsu.
"Ani náhodou. Ještě bys jí ublížil." okřikla ho Lucy a další z cechu se k ní přidali.
"Moc Sayu nepodceňujte." řekl Reizo a vyšli jsme z cechu.

Kimi

Vyšli jsme někam pryč z Magnolie. Reizo mi ještě stále neřekl, co to vzal za misi. Už mě začínal docela štvát.
"Naše misi je zajmout nějaký bandity v Kunugi." řekl konečně a podal mi zadání mise. Za tohle dostaneme, ehm… sto jewelů? Páni, to se budem docela mít. Ale docela pochybuji, že se tam naučíme něco nového.
"Co vše je povoleno?" musela jsem se Reiza zeptat.
"Vše, co nám zaručí úspěch mise a co nebude v případě nouze problém zakrýt." vrhl na mě pohled, který ještě dodával ´Ale opovaž se zničit celé město!´. Úplně ho slyším. Jeho prostě baví někoho poučovat.
"A to půjdeme pěšky?" podívala jsem se na nekonečnou cestu před námi.
"Jo." odvětil jednoduše a přidal do kroku.
"Mohli jsme jet vlakem." nabídla jsem jinou možnost.
"To jako říkáš, že tu cestu pěšky nezvládneš?" začal si ze mě utahovat. Tohle mu nedaruju. Předešla jsem ho a nechala za sebou. Budu tam první a potom dokážu, i že jsem silnější jak on.

Reizo

Kimi šla daleko přede mnou a Sayuri někde mezi námi. Když si představím, že na začátku uměla používat jenom telepatii. Ale docela rychle se její schopnosti rozvinuly, a když si potom osvojila i magii vody jakoby se narodila jako vodní mág. Jen díky náhodě jsem zjistil jak se naučit i více druhů magie než jen jednu.
Zítra dojdeme do Kunugi. Večer ještě informuji holky o té druhé věci, kterou tam budeme muset zařídit. Kimi bude nadšena, protože se tak bude moci naučit něco nového. Jen doufám, že nám ti banditi nezaberou moc času.



Kimi

Ušli jsme více jak polovinu cesty, když nás najednou Reizo zastavil, že se utáboříme a do Kunugi vyrazíme zase zítra. Chtěla jsem jít dále sama, ale Rei mě sprostě odhodil na strom. Zrovna když jsem se mu chystala to oplatit, se mezi nás postavila Sayuri a prosila nás, abychom se neprali. Nakonec Rei se Sayu donesli trochu dříví a já byla nucena ho zapálit. Seděli jsme u ohně a jedli nějaké knedlíky, co nám dal Reizo. Byly docela dobré, zajímalo by mě, kde je koupil.
"Zítra nás nečeká jen mise s bandity." začal zničehonic Reizo.
"To jsi vzal dvě mise, nebo co?" nechápala jsem.
"Ne. Jen nás jeden náš známý poprosil o malou službu. Jeho dceru mu unesl nějaký mág. A podle toho, co mi napsal, je jeho magie dosti zajímavá. Uvažoval jsem, že bychom se jí naučili všichni tři." vysvětlil klidně.
"Co je to za magii?" zeptala jsem se a koutkem oka jsem spatřila jak Sayu přikyvuje, že to chce taky vědět.
"Ovládání počasí." prohodil jen tak a hodil do ohně trochu chrastí, které trochu zadýmilo. Ovládání počasí, to by bylo fajn. Co bych s touhle magii mohla dělat za žertíky?
"To se mi líbí. Ale jak bychom se jí mohli naučit všichni tři? To jsme nikdy nezkoušeli přeci." probodla sjem ho zvídavým pohledem.
"Sayuri co myslíš, šlo by to?" zeptal se místo odpovědi Reizo Sayu. Ta se chvíli zamyslela. Proč se jí na to ptá? Nikdy s ní nekonzultoval nic o učení se nové magie. Mám dojem, že je tu ještě něco o čem nevím.
*Jo. Jen bychom chvíli nemohli užívat magii.* zazívala Sayu a následně si lehla a hned usla. Jak to dělá? Takhle rychle usnout jsem ještě nikoho neviděla. Natáhla jsem se a přikryla jí. Tak teď mi Reizo něco vysvětlí. Vrhla jsem na něj tázavý pohled.
"Asi nemám na výběr." povzdechl si.
"To teda nemáš."
"Když byly Sayu tak tři roky, poprvé použila svoji magii. Nevěděl jsem, kde se to naučila, ale uměla manipulovat s vodou."
"Jasně, to už jsi mi říkal." postěžovala jsem si. Vrhl na mě zlobný pohled a pokračoval dál.
"Nejdřív jsem si myslel, že její magie bude vodní. Jenže o rok později použila i mnou magii, kterou jsem se teprve učil. Beze všeho použila jedno ze silnějších a náročnějších kouzel. To jsem se ani ještě nenaučil." vysvětlil. Tak tohle mě trošku zmátlo. Sayuri umí, ovládal i vítr? Ale jak a proč mi to neřekla?
"Jak….?"
"Částečné ovládnutí magie. V některých případech magii dokáže ovládnout úplně." prohrábnul ohniště a vyčkávavě na mě pohlédl. Čekala jsem mnohé, ale tohle mě dostalo. Sayuri je ještě bezvadnější než jsem si myslela.
"Páni, a proč jste mi to neřekli předtím?" zeptala jsem se nechápavě.
"Nařídil jsem Sayu, aby tuhle magii moc nevyužívala a tajila ji. A ze začátku jsi mi nepřipadala jako součást rodiny stejně jako Sayu." řekl a vzal si deku, "Jdi spát. Ráno vstáváme brzy." lehl si. A tohle jsem už vůbec nečekala. Reizo naznačil, že mě považuje za součást rodiny? A já si myslela, že mě nesnáší. Vzala jsem si svoji deku a než jsem si lehla, podívala sjem se na Reiza.
"Dobrou noc Reinii-san." řekla jsem a šla spát.

Reizo

Vzbudil jsem se docela časně a holky se mi ještě nechtělo budit, tak jsem přemýšlel o tom včerejšku. Kimi si zasloužila to vědět, ale i tak jsem dosti pochyboval o svém činu. Ale ani ona není úplně blbá v magii. Naučit se ztracenou magii je dosti těžké až skoro nemožné. A ona jí zvládla za měsíc. Musím uznat, že mám docela šikovné sestry, i když ta jedna mojí sestrou doopravdy není.
Podíval jsem se po spících děvčatech. Není to s nima jednoduché, ale za nic na světě bych je nevyměnil. Jen bych jim to taky neřekl. Kimi si sedla a protřela si oči.
"Jsi docela brzo vzhůru." podotkl jsem a podal jí vodu. Vzala si jí ode mě a dlouze se napila.
"Měla jsem divnej sen." vrhla na mě ospalý pohled.
"Hm, uvažoval jsem o našem včerejším rozhovoru." začal jsem a Kimi na mě hodila zvědavý, ale trochu otrávený pohled.
"Copak. Zapomněls mi snad ještě něco říct?"
"Co? Ne. Jen že ses dokázala docela rychle naučit ztracenou magii, tak jsem uvažoval, zda bys nechtěla zkusit ještě nějakou. Pokud ano, tak vím o někom, kdo by tě mohl něco naučit." nabídl jsem jí. Mám jednoho známého, který ví o někom, kdo ovládá nějakou tu ztracenou magii. Snad by si dal říct, kdybych mu řekl, že se jedná o malý experiment. Simon má rád experimenty.
"Jasně to bych brala." spustila vesele, až tím vzbudila Sayuri, která se na nás nechápavě podívala.
"Klidni se trochu." vrhl jsem na ni přísný pohled.
"Promiň Sayu. Nechtěla jsem tě vzbudit. Jenže mi právě Reizo nabídl, abych se naučila další ztracenou magii." téměř zpívala Kimi.
*Vážně? Tak to je bezva.* protřela si oči Sayu a lehce zívla.
"Že jo?" objala ji nadšeně Ki.
"Sesbírejte se děvčata. Musíme vyrazit." pobídl jsem je a sám jsem začal balit věci.



Sayuri

Zbytek cesty do Kunugi byl docela rychlý a nudný. Nikdo nic neříkal, jenom když už jsme byli téměř v městě nám Reizo vysvětlil svůj plán. On za pomoci své vzdušné magie najde ty bandity a následně je spolu s Kimi chytnou do pasti. Potom je vyřídíme a vyzvedneme si svoji odměnu. To znělo logicky a velmi jednoduše. Jenže to bylo mnohem jednoduší, než jsme všichni tři čekali. Oni se nám dokonce sami vzdali. To jsme až tak děsivý? Ovládáme jen velice dobře svoji magii, tedy magie. Co je divného na tom ovládat dvě a více druhů magie? Vydělali jsme si tak sto jewelů téměř za nic. Doufám, že jsou v cechu i lepší mise.
Měli jsme trochu času, tak jsme se procházeli po městě. Bráška nám nabídl, že nám něco hezkého koupí. Ale nějak jsem neviděla nic, co by se mi líbilo. Kimi se zastavila u jednoho obchůdku s různými suvenýry. Byly tam nějaké sošky, pohledy a takové ty věci, co se prodávají jako suvenýry. Nikdy mě to moc nebralo. Ale Ki měla ráda svýho nevlastního brášku Natsua a tak si ráda kupovala časopisy a věci s Fairy Tail a hlavně s Natsuem.
Rei a Kimi byli zaneprázdněni obchodem a já se rozhlédla po ulici, kde jsme se nacházeli. Otočila jsem se zase na své sourozence a potom jsem se vydala kousek napřed. Dívala jsem se na věci z různých obchodů, ale nic se mi nelíbilo tak, abych to musela mít. Takhle jsem chvíli šla, když jsem do někoho vrazila. Měla bych si příště dávat větší pozor. Podívala jsem se, do koho jsem to vrazila. Byl to Natsu.
"Ahoj Sayuri!" ozvala se Lucy a vrhla se mi kolem krku. Chvíli jsem měla pocit, že mě chce, udusil. Ale celkem rychle mě zas pustila z toho medvědího sevření. Hnedle za ní se objevil Gray a Wendy. Co tu proboha dělají? To tu mají taky misi, nebo tudy jen prochází?
"Kde je Kimi a Reizo-san." začala mě zpovídat Lucy.
"Jste na misi, že?" přidal se k ní Gray. Vrhla jsem na ně otrávený pohled. Myslela jsem, že tak jednoduché věci jim dojdou rychleji.
"Sayu, tady jsi." položil Reizo ruku na moji hlavu.
"Ahojte lidi. Co tady děláte?" spustila Ki-chan.
"Máme tu misi." řekl podle mě až moc nadšeně Natsu. Je docela energický. Kimi je na tom ale podobně. Zajímalo by mě, kdo z těch dvou je lepší.
"Vážně? Jako my." řekla radostně Kimi, ale Reizo jí mírně upozornil, aby se klidnila. Kupodivu ho poslechla. Co se včera večer stalo, potom co jsem usla?
"Co to tam děláte?" ozvala se najednou Erza. To je na houby. A podle všeho jdou naším směrem. Mám neblahé tušení, že tohle nedopadne dobře.
"Jestli vám to nebude vadit, tak my půjdeme dál. Abychom tu naši misi co nejdříve dokončili." řekl bráška a už se měl k odchodu, ale já ho zastavila. Chytla jsem ho za rukáv jeho kabátu.
*Jdou naším směrem.* pošeptala jsem mu do hlavy a koutkem oka pozorovala Happyho jak taky pozorně naslouchá. Charla mě jen zkoumavě pozorovala.
"Tak to můžeme jít spolu." rozradostnil se Happy.
"Co? Jak to myslíš Happy?" ptala se ho hned Lucy.
"Jdou stejným směrem jak my." zněla jeho odpověď.
"To je super!" spustil hned Natsu. Tohle bude dlouhá cesta. Zajímalo by mě, co mají za misi. Ale tak hluboko jim do hlavy nepolezu.
"Počkat. Jak jsi věděla, jakým směrem jdeme?" zeptala se podezíravě Erza.
*Happy.* zněla má jediná odpověď.
"Já?" nechápal modrý kocour.
*Před chvíli jsi myslel na cíl vaší mise.* vysvětila jsem s úsměvem.
"Eh, ty můžeš slyšet moje myšlenky?" poulil překvapeně oči.
"To je nevýhoda telepatického spojení se Sayuri." mrkla na něj provokativně Kimi.
"Takže když je někdo schopný slyšet myšlenky Sayuri, tak ona zase slyší ty jeho." konstatovala Erza a Kimi jí na to přikývla. A teď určitě prohodí něco jako, že se to v boji musí vyplatit či co. Nemusím ani číst její myšlenky, abych odhadla, co řekne. Přestala jsem se starat, o čem mluví, a soustředila jsem se na něco jiného. Už nějakou chvíli nás sledovali nějací podivíni a to se mi začalo zdá divné, ne-li podezřelé. Tak jsem se rozhodla jim nahlédnout do hlav.
*Osm mágů a dvě kočky. Je jich trochu více jak nám popsal šéf. Ale co, alespoň nebude nuda při jejich zajmutí.* prošlo jednomu z nich v hlavě. To snad ne. Oni nás chtějí napadnout a zajmout? A proč? Ale asi nejhlavnější je kdo je poslal? Zkusím ještě jednoho, jestli se mu dostanu dostatečně hluboko do mysli, abych zjistila jméno jejich šéfa.
*No tak už dejte povel k útoku. Jinak se tu unudím. Hmm, co kdybych na ně zaútočil sám? Ale pokud by mi nikdo nepomohl, tak by mě takhle velká přesila nakonec totálně odrovnala.* tak tenhle nestál za nic. Zkusila jsem ještě nějaké, ale nějak nešlo zjistit, kdo je poslal. Oni snad ani neví kdo je jejich šéf.
"Jdeme Sayuri." řekla Kimi a podávala mi ruku, ale já jsem vyšla před ní a ujala jsem se vedení. Tím jsem určitě všechny vyvedla z míry, ale prostě jsem šla dál a nevšímala si jejich překvapených pohledů.

Kimi

Sayu se teď zachovala velice divně. Zajímalo by mě, co se stalo. Možná se už těší domů. Přeci jenom jsme se tam nestihli moc zabydlet. Nebo že by nám hrozilo nějaké nebezpečí? Jiné důvody mě nenapadaj. Nenápadně jsem začichala, jestli něco neucítím. Ale nic. To je divné, tak proč se tak Sayu chová?
Vyšli jsme ven z města a dorazili jsme na křižovatku. Sayuri se zastavila kousek od ní. Natsu jí předešel a chtěl odbočit na pravou cestu, když ho Sayu s naštvaným pohledem spláchla vodou o kus dál.
"Co blbneš?" obořil se na ni hned Natsu. Teď jsem si toho všimla už taky. Někdo nás sledoval a ten někdo taky věděl kudma půjdeme, protože tu byly pasti. I když to spíše byla jejich cesta. My jsme se měli vydat rovně lesem.
"Měl bys jí spíše poděkovat. Málem ses totiž chytl do pasti." ukázala jsem mu, co by se mu stalo, kdyby ho nespláchla. Hodila jsem kamínek na cestu, kterou chtěl jít, a zem pod ním okamžitě zmizela.
"Co to…? Jak jsi to udělala?" bylo jediné co z Natsua vypadlo. Ten je vážně někdy děsně hloupý, ale jinak je naprosto bezvadný.
"Zdá se, že po nás někdo jde." řekla Erza.
"Jo." přitakal Gray.
"Ale kdo?" zeptala se Lucy a Wendy se k její otázce přidala. Kdybych to věděla, tak odpovím. Jenže nevím, kdo by mohl být tak hloupý a jít proti mágům z Fairy Tail natož proti nám. Tohle bude buď velice zajímavý souboj, nebo děsná nuda. I když teď nemůžu užívat jinou magii než ohnivou drakobijeckou. Nu co ještě mám svoji katanu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama