My Immortal Love 7. - Pegasova smutná minulost

9. října 2013 v 12:50 | Kyoketsuki |  My Immortal Love
My Immortal Love

Viděla jsem dívku s nádherným černým koněm. Každý by jí ho záviděl. Jeji na projížďku do lesa. Bylo poznat jak moc milují jeden druhého. Skákali přes padlé stromy. Nakonec vyjeli na louku a dívka sesedla. Kůň se začal pást.
V tom se objevila příšera. Byl to nějaký démon s velmi smutnou a temnou podstatou. Nejspíš někdo prokletý za lásku. Zaútočil na dívku a chtěl jí zabít. Kůň si toho všiml a rychle se k ní vydal. Dívka na něj vyskočila a utíkali pryč.
Démon se dostal před ně. Dívka spadla a dívala se vyděšeně na démona. Kůň se rozhodl svou dívku zachránit za každou cenu. Nebyl to obyčejný kůň. Byl potomkem jednorožce. Proto démona pohltil. Doufal, že s dívčinou pomocí se mu ho podaří ovládnout.

Otočil se k dívce. Bála se ho. Kříčela na něj a utíkala před ním. Proč? Slíbila, že s ním zůstane, že ho nikdy nezradí a teď se k němu otáčí zády, když ji nejvíc potřebuje. Šel zpět k ní domů. Ale báli se ho. Celá vesnice se ho bála. Lidé před ním utíkali.
Nakonec se tu objevil ten elf s modýáma očima a bílím vlkem a vyhnali ho do lesa. Skrýval se tu. Cítil jak je slabý. Démon se ho snažil ovládnout. Nakonec přišla zima. Stál úplně opuštěný uprostřed řeky. Všude byl sníh a led. Byla mu zima.
Najednou pocítil nenávist ke všem lidem, kteří se ho jen báli. Nenáviděl je a nejvíce ji, která ho zradila. Nenáviděl modrookého elfa a jeho bílého vlka. Nenáviděl je tak moc. Cítil, že ho ovládl démon. Díval se na svůj odraz. Měl černá křídla a krvavé oči.
Nenáviděl sám sebe. Věděl, že teď už dokáže jen slepě nenávidět, chtěl ale milovat a být milovaný. Vrátil se do vesnice a začal lidem ubližovat. Modrooký elf a vlk se mu v tom snažili bránit. Nakonec dívka, pro kterou vše dělal zemřela.
Jen on zde zůstal. Nestárl, nemohl zemřít. Byl démon, byl nesmrtelný. Nikým nemilovaný a nepochopený. Byl tak osamělý. Přál si dokázat se vzepřít, ale neměl dost sil.
Vrátili se do přítomnosti. Alex si oddechl, že je Elizabeth vpořádku. Elizabeth sesedla z černého pegase. "Řekni mi své jméno, prosím." Pegas se jí podíval do očí, ze kterých tekly slzy. Překvapilo ho to. "Jsem Půlměsíc." Setřela si rukou slzy.
"Kate pusť Alexe." Kate to udělala. "Půlměsíci, vím, že nejsem dívka, kterou jsi miloval natolik, že jsi se pro ni obětoval a stal se démonem, ale prosím dej mi šanci ti pomoci a naučit tě znovu milovat a vidět světlo."
Pegas se na ni překvapeně podíval. "Ty by si se chtěla zahazovat s někým jako já? Nebojíš se mě?" "Je to divné, ale nebojím. Nevadí mi co jsi. Záleží mi na tobě, ačkoliv tě ani neznám. Připadám si jako blázen, ale cítím, že ti mohu pomoci."
Pegas si odfrkl. "Také to cítím. Jsi jiná než všichni ostatní. Vábila jsi mě a já se tě snažil najít už velmi dlouho. Utíkáte před tvým otcem a ty nevíš proč." "Ty to víš?" "Ano, ale nemohu ti to říct, přísahal jsem." "Nevadí." Nakonec jsme si jen povídali.
Usínala jsem s novou vírou, že mohu Půlměsíce zachránit. Nakonec jsem díky němu zjistila, co znamená ochránce. Teď mě Alex bude chránit a příjde kdykoliv ho zavolám. Zajímavé, ale byla jsem moc unavená než abych o tom přemýšlela. Rychle jsem usla.



Pokračování >> Alex
Předchozí díl >> Záhadný pegas
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama