My Immortal Love 11. - Minulost

9. října 2013 v 12:54 | Kyoketsuki |  My Immortal Love
My Immortal Love

Bloumala jsem svou minulostí. Sama jsem nevěla, jak se mi povedlo se do ní vrátit, když jsem jí dávno zapoměla a ztratila k ní klíč, ale nebyla jsem schopna o tom přemýšlet. Jen jsem chtěla vědět, co se tehdy opravdu stalo a to se mi teď může podařit. Rozhodla jsem se znovu prožít tu bolestnou scénu.
Byla připoutána k chladnému oltáři a bála se. Co se to s jejím otcem děje? Vždy byl tak hodný a pozorný a najednou jí tu přivázal a dívá se na ni zlým pohledem. "Provedla jsem něco zlého, tati?" Potichu se zeptala a bála se odpovědi.
"Ne, holčičko, ale víš, že chce být tatínek nesmrtelný." Kývla hlavou. "A ty mi to můžeš umožnit, pokud tě zabiju budu nesmrtelný a budu mít moc. Konečně budu pánem světa já." Krutě se zasmál a ona se přitiskla na chladný kámen.

"Tati, já se tě bojím. Nechci zemřít! Chci zpátky za mámou." Otec se rozčílil a hodil po ní nůž, který ji zranil a na krku ji začala téct krev. Vyšel noční měsíc v úplňku a ozářil je. Usmál se, když začala odbíjet půlnoc. Šel k ní a začal pít její krev. Bolelo to, bála se.
V tom jejího otce někdo udeřil. Byl to Matt její kamarád. Stoupl si před ni a Kara s Lili jí začali odvazovat. Matt jejího otce zaměstnával natolik, že si toho nevšiml. Když byla Elizabeth volná chtěli se rychle vypařit, ale její otec jim v tom zabránil.
Zabil Matta, před jejich očima mu vyrval srdce a zakousl se do něj. Objevila se tam i Elizabethina matka. Dívky jí dali vyděšenou Elizabeth a sami tam zůstali. Věděli, že jejich trestem za pomoc Elizabeth je smrt. Tak zněla jejich dohoda. Měli vše jen sledovat, pokud by se zapojili zemřeli by, ale oni jí v tom nemohli nechat.
Zhrozila jsem se. Teď už vím, proč jsem na svou minulost raději zapoměla. Už jsem chápala, proč jsme před mým otcem neustále utíkali. Teď jsem pochopila vše. Všichni trpěli jen kvůli mně. Mý přátelé zemřeli jen kvůli mně a mé krvi. Pocítila jsem k sobě obrovskou nenávist, ale ještě větší nenávist jsem povítila ke svému otci. Zabiju ho!
Otevřela jsem oči a posadila se. Byla jsem v nějakém domě. Můj otec seděl na pohovce a díval se na mě. "Neboj, za chvíli půjdeme k oltáři a ty zemřeš." "Já se jen tak nevzdám! Jsi blázen, jestli si myslíš, že ti to výjde." "A kdo mě zastaví? Ten pegas? Elf a jeho vlk? Nebo snad ty?"
Naklonil se ke mně a přejel mi po rtech. Pokud budeš hodná, bude tvá smrt rychlá. Uhnula jsem a flusla mu do tváře. "Jdi k čertu!" Uhodil mě a já znovu ztratila vědomí.



Pokračování >> Oběť
Předchozí díl >> Odhalená
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama