Zvláštní Halloween 1. kapitola

31. října 2013 v 7:01 | Kyo&Sayu

Kdysi dávno žili dva bratři, byli to démoni. Žili na okraji pomalu se rozvíjejícího města, lidé se jim vyhýbali, až na dvě dívky. Ty se s nimi stýkali a přátelili. Lidé je raději zabili, než aby riskovali, že se stanou démony ba co húř, jejich milenkami. Ze strachu nad pomstou opustili tuto část města a postavili si novou a kus dál.

Nyní uběhlo několik let. Lidé zapoměli na démony. Nikdo už do té chátrající části města nechodí. Je Haloween. Je čas strašidel a dvě neobyčejné dívky se rozhodly konečně prozkoumat tuto část města. Oparně se blíží temnými ulicemi a nemají tušení o smutku a zlobě, která je zde skryta...


Sayuri, moje nejlepší kamarádka a pokrevní sestra měla úžasný nápad. Řekla rodičům, že spí u mě, já těm svým, že spím u nich a vydali jsme se na průzkum staré části města. Říkalo se o ní spousta strašidelných věcí a my je chtěli vyzkoušet jestli jsou pravdivé. Vypadala to tu jako po výbuchu. Všechno bylo zničené a domy se rozpadali. Přičtěte k tomu, že je Haloween a máte námět na hororový film.

Zaujal mě jeden dům a Sayu taky. Byl natřen na černo. Celkem udržený a kolem něj rostla taková ta tráva, kterou milují kočky, kočíčí ocásky, fousky nebo jak se vlastně jmenuje. To stálo za prouzkoumání. Vlezli jsme do té trávy a uprostřed ní jsem napálila do černého keře, nebo kvitka nebo co to vlastně bylo. Vypadala to nebezpečně a vtipně zároveň. Začali jsme se u toho fotit a potom, co jsme málem umřeli smíchy jsme konečně došli k tomu baráku.

Přemýšlela jsem jestli mám zaklepat, otevřít, nebo ty dveře vykopnout. Líbila se mi ta třetí možnost, ale kdyby tu bydlela nějaká stará paní asi by na mě vytáhla její chodítko a párkrát mě přetáhla po zádech. Tahle představa mě zrovna nenadchla. Rozhodla jsem se vtrhnout dovnitř a v tu chvíli se ty dveře otevřeli a vevnitř stál kluk. Měl bílé vlasy a modré oči. Byl celkem roztomilí. Sayuri se stopro bude líbit.

Koukal na nás jak na slona v mraveništi. "Ahoj." Řekl pak a my se začali smát. "Co tady děláte?" "Průzkum, je Haloween víš? Hledáme strašidla." Prohlásila Sayu a já se málem začala smát podruhé. "Jsem Shiro a vy?" "Jsem Hikari a to je Sayuri." Prohlásila jsem a usmála se na něj. "Vsadím se, že má bráchu a je jeho pravej opak." Pošeptala jsem Sayuri. "Jak to víš?" "Trefila jsem se!" Vykřikla jsem. "Jo a stopro se jmenuje Kuro." Zkusila podruhé. "Jak víš zase tohle?" "To jako fakt!" Teď už jsem se mi Sayuri začala smát.

"Hej Kuro pocem máme návštěvu!" Ve dveřích se objevil kluk s černými vlasy a modrýma očima. Asi sem se zamilovala. Jen se ležerně prohrábl vlasy a zívl u toho. To jako teprve vstával?! Za to by mě mamka zabila. Podíval se na nás a pak ignorantsky vyrazil pryč. "Hej! Koukej se sem vrátit!" Zavolala jsem a vtrhla dovnitř. Shiro mě chytl, abych neletěla za Kurem. Se bál, že by mi něco udělal. Hah mě nezná to by skončilo u chudáka Kura pod kytičkama.

Pozval mě a Sayu na čokoládu a proč ne? Šli jsme. Udělal nám čokoládu a sedli jsme si ke stolu. Po chvíli přišel Kuro, už měl košili. V tom rozčílení jsem vám zapoměla říct, že před tím neměl košili a byl fakt hezkej.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Snow Snow | 22. února 2014 v 18:04 | Reagovat

Páni... chtěla bych se zeptat, jestli bde nějaké to pokračování... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama